Zrovna jsme se naučili promptovat agenty, aby za nás dělali práci - a ten přístup je už zastaralý. Posledních pár měsíců jsem byl pyšný na to, že paralelně řídím deset relací Clauda najednou. Ukázalo se, že jsem byl už o generaci pozadu.
Lidé jako Boris Cherny, Peter Steinberger a celá ta sanfranciská parta říkají, že Clauda už nepromptují. Staví smyčky a workflow - a nechávají agenty, ať se promptují sami, sami se vyhodnocují a sami se optimalizují. Y Combinator pro to má jméno: organizace jako uzavřená smyčka.
Rozdíl není v nástrojích. Je v architektuře.
Co je uzavřená smyčka
V uzavřené smyčce je všechno zaznamenané a všechno ve formátu, který umí agent přečíst. Agenti vyhodnocují vlastní výstupy proti cílům. Když se netrefí, sami se opraví. Je to reinforcement learning - jen aplikovaný ne na model, ale na celou organizaci. Y Combinator už dnes financuje startupy postavené přesně kolem tohohle vzorce.
Otevřená smyčka je firma, kde člověk zadá úkol, agent ho udělá a člověk výsledek zkontroluje a ručně předá dál. Pořád je to lidský orchestr s AI nástroji uvnitř. Funguje to, ale strop je daný tím, kolik smyček stihne uřídit člověk - třeba mých deset paralelních relací. Uzavřená smyčka ten strop ruší: kontrolu i opravu dělá systém sám.
Reinforcement learning aplikovaný ne na model, ale na organizaci. Stroj, který se sám měří, sám opravuje a sám se zlepšuje.
Co to dělá s designem organizace
Lidé nezmizí. Přesunou se na okraje. Stanou se z nich front end firmy - rozhraní směrem k zákazníkům a k vnějšímu světu. Co se naopak maže, jsou prostřední vrstvy:
- Lidský middleware končí. Manažeři, kteří existovali hlavně proto, aby koordinovali, překládali a přeposílali informaci mezi patry, ztrácejí důvod existence. Tuhle práci dělá smyčka.
- Zůstávají dva typy rolí. Jednotliví specialisté (ICs), kteří umějí řídit agenty, a lidé s přímou odpovědností (DRPs), kteří vlastní výsledek a nechávají provedení na systému.
- Mění se nákladová struktura. Méně mzdových nákladů, víc tokenů. Náklad, který dřív seděl v headcountu, se přesouvá do spotřeby výpočetního výkonu na výsledovce.
Nepříjemná otázka pro velké firmy
A tady je ta nepříjemná otázka pro ty z nás ve velkých korporacích: pořád ještě debatujeme, jestli vůbec necháme zaměstnance používat AI nástroje. Další generace firem tuhle debatu mít nebude. Budou mít systémy, které se promptují samy, lidi na okrajích a výdaje za tokeny tam, kde dřív byl headcount.
Mezera mezi otevřenou a uzavřenou smyčkou se neuzavře nákupem dalšího nástroje. Je to rozdíl v architektuře firmy. A to se nedohání přes noc.
Pokud přemýšlíte, jak vaši organizaci posunout z otevřené smyčky blíž k uzavřené, napište mi. Rád se podívám, kde u vás ta smyčka teď končí u člověka a kde by ji mohl uzavřít systém.
